Starobylá křtitelnice

Při opravě farního kostela Nanebevzetí Panny Marie po požáru v roce 1934 byla pod schody v pravé věži objevena stará, z pískovce vytesaná křtitelnice, která pak byla uložena v místním muzeu.14 Dnes je stejně jako náhrobníky uložena v kapli.

Křtitelnice 83cm vysoká vnější průměr její polokulovité nádrže měří 76cm, vnitřní 55cm, strany ozdobného čtverce mezi nádrží a podstavcem 49,5cm, dolní průměr válcovitého podstavce 63,5dm. Hloubka nádrže je 29 cm. Na nádrži, nad rohy ozdobného čtverce, jsou vytesány čtyři znaky vysoké 22cm. Levý (ze stanoviska štítonoše) je ojnický – dva kosmé pruhy ve štítě, pravý šternberský – osmicípá hvězda. Mezi znaky na jedné straně je silná železná skoba. Ve dně nádrže je šikmý otvor pro odtok vody. Křtitelnice není z jednoho kusu kamene, nýbrž nádrž je nasazena na podstavec. Památka je na několika místech poškozena, ne však do té míry, aby nebyly dobře patrné i všechny detaily výzdoby. Není jasno, zda křtitelnice mívala poklop.

Znaky na křtitelnici umožňují stanovit, z jaké doby památky pocházejí. Bučovice měly jediného majitele z ojnického rodu. Byl to Tas z Ojnic, jemuž byly Bučovice vloženy do zemských desek roku 1511.15 Roku 1527 je ještě držel, ale roku 1531 byl již mrtev, neboť tehdy přijela jeho dcera Anna na pravý spolek svého manžela Václava z Boskovic na tvrze Nemotice a Bučovice s příslušenstvím, což jí po jejím otci náleželo.

Podle vývodu na zámku v Černé Hoře pocházela její matka – Tasova manželka z rodu Šternberka znaku hvězdy.

To by potvrzovalo i šternberský znak vedle ojnického na bučovické křtitelnici, která podle toho, co bylo uvedeno, pochází z 2. nebo 3. desetiletí 16. století. Po zrušení kostela byla křtitelnice patrně přemístěna do nového chrámu. Když pak byla nahrazena novou a z kostela odstraněn, uložili ji asi pod točité schody pravé věže.