Z Ježíšových ran vychází pokoj, radost a poslání

 21.04.2019

Promluva papeže před Regina Caeli 28. dubna na náměstí sv. Petra v Římě.

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnešní eveangelium  (srov. Jan 20,19-31) podává, jak se Ježíš večer o Velikonocích ukázal svým učedníkům ve večeřadle, a přinesl jim tři dary: pokoj, radost a apoštolsképoslání.

První slova, která pronesl, znějí: »Pokoj vám« (v.21). Zmrtvýchvstalý přináší autentický mír, protože svojí obětí na kříži uskutečnil smíření mezi Bohem a lidmi a přemohl hřích a smrt. Toto je pokoj!  Jeho učedníci potřebovali tento pokoj jako první, protože po Mistrově zatčení a odsouzení k smrti upadli do zmatku a strachu. Ježíš se před ně postavil živý, ukázal jim v oslaveném těle svoje zachované rány a daroval jim jako plod svého vítězství pokoj. Onen večer však nebyl přítomen apoštol Tomáš.  Když ho o této mimořádné události informují, neuvěří svědectvím ostatních apoštolů a chce si osobně ověřit pravdivost jejich tvrzení. O osm dní později, tedy právě jako dnes, se Ježíš ukazuje znovu, vychází vstříc Tomášově nevíře a vybízí jej, aby se dotknul Jeho ran. Ony jsou zdrojem pokoje, protože jsou znamením nezměrné Ježíšovy lásky, která přemáhá síly nepřátelské člověku: hřích a smrt. Ježíš vybízí Tomáše, aby se dotknul  Jeho ran. To je poučení pro nás. Ježíš jako by říkal nám všem: „Pokud nemáš pokoj, dotkni se mých ran.“

Dotknout se Ježíšových ran, jimiž jsou problémy, těžkosti, pronásledování a nemoci mnoha trpících lidí. Nejsi v pokoji? Jdi navštívit někoho, kdo je symbolem Ježíšových ran. Dotkni se Ježíšových ran. Z těchto ran proudí smilování. Proto je dnešek nedělí milosrdenství. Jeden světec říkal, že Ježíšovo ukřižované tělo je jakýmsi vakem milosrdenství, které skrze rány přichází k nám všem. Všichni víme, že potřebujeme milosrdenství. Přistupme k Ježíši a dotkněme se Jeho ran v našich trpících bratřích. Ježíšovy rány jsou pokladem, ze kterého plyne smilování. Buďme odvážní a dotkněme se Ježíšových ran. S těmito ranami stojí Ježíš před Otcem, ukazuje je Otci a jako by říkal: „Otče, toto je cena. Těmito ranami platím za svoje bratry.“ Svými ranami se Ježíš přimlouvá u Otce, smilovává se nad námi, přistupujeme-li  k Němu, přimlouvá se za nás. Nezapomínejme na Ježíšovy rány.

Druhý dar, který vzkříšený Ježíš přináší učedníkům je radost. Evangelista uvádí, že »když učedníci viděli Pána, zaradovali se« (v.20). A u Lukáše je verš, který říká, že »pro samou radost tomu pořád nemohli věřit a jen se divili« (Lk 24,41). I my o nějaké události, která je neuvěřitelná a krásná, říkáváme: „Tomu nemohu věřit, to není pravda!“ Stejně tak i učedníci nemohli pro samou radost uvěřit. Toto je radost, kterou nám přináší Ježíš. Jsi smutný a nepokojný, pohleď na ukřižovaného Ježíše, pohleď na vzkříšeného Ježíše a Jeho rány a raduj se.

A potom, kromě pokoje a radosti, obdarovává Ježíš své učedníky také posláním. Říká jim: »Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás« (v.21). Ježíšovo vzkříšení je počátkem nového dynamismu lásky, schopné proměnit svět přítomností Ducha svatého. Tuto druhou neděli velikonoční jsme vybízeni přistoupit s vírou ke Kristu, otevřít svoje srdce pokoji, radosti a poslání. Ale nezapomeňme na Ježíšovy rány, protože z nich vychází pokoj, radost a síla poslání. Svěřme se touto modlitbou mateřské přímluvě Panny Marie, Královny nebe a země!

Převzato z Radiovaticana (https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=29311)

Přeložil Milan Glaser