Kostel ve 20. století

 09.09.9999

Farní kronika uvádí v roce 1900: ,, Zdivo chrámu Páně zvenku i uvnitř, zejména obě věže byly otlučeny  a ošuměly. Toho roku stala se důsledná oprava zvenku i uvnitř panem Doupovcem, stavitelem z Milonic. Oprava zednická a pak vkusné barvení zdiva uvnitř, kteráž k úplné spokojenosti za 250 zl. vykonal pan Svoboda stavitel zdejších bočních oltářů stála 5052K 76 h.“

Roku 1910 vydlážděn z náměstí chodník k sakristii za 1800 K. Roku 1911 zakoupen nový Boží hrob za 1268 K a vysázen park mezi kostelem a Žarošskou kaplí.

Roku 1912 opraveno sousoší sv. Trojice a roku 1913 dány železné rámy do kostelních oken. Zavedeno elektrické osvětlení.29

Oprava kostela v roce 1931 (F. Raška): ,,Konkurenční výbor usnesl se na mé vybídnutí opravit kostel zvenku, neboť opravy bylo již třeba, neboť omítka na mnohých místech byla odraná až na cihly. Proti opravě byl patronátní inženýr pan Matějů a knížecí ústřední ředitelství v Olomouci oznámilo zdejším knížecím lesním úřadem, že na opravu ničím nepřispěje, poněvadž to není oprava z nouze. Mluvil jsem o tom s okr. panem hejtmanem Dr. Přikrylem ve Vyškově a na jeho popud byla vyslaná komise okresní, zemská a patronátního úřadu a ta rozhodla, že oprava je nutná. S opravou kostela započato v červnu a ustanoveno, by byla do konce července provedena. Oprava zadána staviteli Doupovcovi.

Oprava stála: Staviteli     37712,58 Kč

                      Pokryvači      541,62

                      Křidlice etc. 1570

Kromě toho usneseno pořídit sokl u umělého kamene, poněvadž obyčejná omítka brzy vždy odpadla. Bylo toho 92 m2  á 55 Kč.

Bylo též rozhodnuto opravit obraz na hlavním oltáři Nanebevzetí P. M. od neznámého malíře. Obraz dostával protrhlinky a začal se trhati. Obraz bez rámu jest šest metrů vysoký a čtyři metry široký.

Zároveň bylo rozhodnuto opravit kamenné sochy před kostelem sv. Jana Kantského (jedná se o Jana Sarkandra) z roku 1720 a sv. Jana Nepomuckého z roku 1722.

Přitom též opravené dřevěné sochy ve výklencích v průčelí kostela sv. Petra a Pavla. Velká obtíž byla se sundáním a zavěšením obrazu. když byl obraz sdělán shledáno, že rám jest velmi chatrný, z částí nahnilý a červem rozvrtaný, bylo tedy nutno poříditi rám nový. Shotovení rámu bylo svěřeno zdejší továrně Druckerově. Shotoven z dřeva lípového.“

Požár kostela

Farář František Raška uvádí ve farní kronice: ,,Den 23. července 1934 zůstane smutně památným dnem pro farnost bučovickou, neboť vyhořel toho dne kostel. Bylo to v pondělí. K deváté hodině ranní sešel jsem do zahrady trhat jablka. Po malé chvíli ozvala se siréna hasičská, že hoří a sice v místě. Ani mi nenapadlo, že by hořel kostel. V tom však přiběhla dívka s pláčem že hoří kostel. Myslel jsem, že snad se stalo něco v zákristii a než tam přiběhnu že bude po ohni. Pospíšil jsem do fary, běžím k oknu a s úžasem vidím vyvalovat se spousty kouře. Běžel jsem ke kostelu a přiběhnuv, vidím že již téměř celý kostel je plamenem zachvácen. Nebylo divu, všechno bylo vyschlé a asi za pět čtvrthodin všechno shořelo. Zachránit střechu nebylo ani pomyšlení ale byla obava, by nebyla poškozena klenba. Ačkoliv bylo ten rok sucho, bylo v Bučovicích poměrně dosti vody a myslím že bylo dobře, že všechno shořelo, neboť při ochotě hasičů vodou nešetřit, byli by snad promočili klenbu.

Velmi ohrožen byl hlavní obraz a také již koruna nad ním začala tlíti, pomocník kominářský Antonín Luska dostal se oknem za obraz a dával pozor, kdyby nějaký žhavý uhel padl na obraz.

Ve větším nebezpečí byly varhany. Ve věži ze strany epištolní visely dva zvony a u varhan byl do věže vsunut měch. Tato jež byla nejdříve zachvácena a když prohořely dřevěné stropy ve věži a stolice zvonové spadly oba zvony a smetly sebou všechno žhavé uhlí a spadly na varhanní měch.

Nejvíce bylo každému líto zvonu na věži ze strany evangelní. Zvon z roku 1575 hlasu velmi pěkného.

Jak oheň asi povstal? Míním trojí možnost. Buď krátkým vedením, nebo neopatrností nebo zlomyslností. Nejpravděpodobněji byla to asi neopatrnost. Hodiny totiž byly uzavřeny v dřevěné ohradě. Za mnoho roků při mazání hodin bylo také dřevo zamaštěno, natahovač si asi svítil, zapomněl pak svíčku shasnout a neštěstí bylo hotovo.

Vyzval jsem stavitele Doupovce, aby sestavil rozpočet, načež jsem rozpočet zaslal panu knížecímu inženýru Matějů.

Rozpočet:

Práce zednická                               21863,50 K

Práce tesařská                                35049,88  K

Práce pokrývačská                         20126,82 K

Práce klempířská                           16067,23  K

Práce stolařská                               7400        K

Různé                                             1353        K

Konkurenční výbor některé věci v rozpočtu změnil. Tak např. aby ve věžích okenice, schody, dveře aby bylo všechno ze železa a betonů. Okenice, schody a žebře objednány od Bánské Rosecké společnosti jejíž ředitel inženýr Piňos, zdejší rodák, bývalý žák přišel nám velmi benevolentně vstříc.

Dále se usnesl poboční lodě pokryté plechem nechati plech a naň položit krytbu křidlicovou a na obě zákristie dáti novou vazbu.“

 Kostel po 2. světové válce

Na kostele byly prováděny drobné opravy. Bylo rozšířeno zařízení kostela. Nově sestaveny celky jednotlivin různého původu29 (zrušené kláštery a kostely).

V roce 1959 přesunuty sochy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Floriána z náměstí ke kostelu.

Novým obdobím větších oprav je působení faráře Maxmiliána Vladimíra Filu O. Praem. V letech 1993/1994 došlo k opravě střechy lodí, 1995/1996 střech věží. V roce 1995 sanační omítky v interiéru. 1998 nová podlaha hlavní lodi. 1999 vymalování interiéru. 2000 dva nové zvony. 2001 elektrické topení do lavic. 2003 oprava průčelí kostela.