Krypta
09.09.9999
V dubnu roku 1998 začal provádět farní úřad v Bučovicích úpravu a rekonstrukci stávající dlažby uvnitř farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bučovicích. Při odstraňování staré dlažby byla pod hlavní lodí nalezena krypta.
Při průzkumu hrobky jsme zjistili, že se nachází uprostřed hlavní lodi a původní vstup do ní byl úzkou chodbou z levé strany kostela před levou boční zdí. Původní vchod však je v současné době zazděn a přístup do nitra krypty byl možný pouze provizorním otvorem ve stropě přístupové chodby.
V průběhu přestavby kostela v 19. století byla krypta poškozena, pravděpodobně se zřítil její strop a bylo provedeno nové zaklenutí, zároveň s tím došlo k zazdění odvětrávací šachty, takže vlhkost neměla kam unikat a způsobila neodvratné poškození interiéru. Navíc bylo při této příležitosti s rakvemi nešetrně manipulováno.
V pohřební komoře byly zbytky šesti rakví, vždy tři vpravo a tři vlevo. Rakve byly značně poškozené vlhkem a plísněmi. Byly velice kvalitně řemeslně provedené, některé měly malované boční stěny s malými kruhovými otvory u hlavy, které byly zakryté skly. Většina rakví měla soustružené nožky. Při nejbližším ohledání bylo zjištěno, že dvě rakve, vždy jedna vpravo a jedna vlevo, jsou ve dvou vrstvách nad sebou. Takže skutečný počet pohřbených stoupl na osm. Důvod tohoto opatření byl prostý, šest rakví zcela zaplnilo plochu krypty a bylo tedy nutné ukládat další na již dříve uložené. Na několika rakvích jsme nalezli malované kříže se symbolem lebky, přesýpacích hodin a zkratkou IHS.
Na levé straně byla pohřbena pravděpodobně čtyři děvčata zhruba ve věku 14-17 let (dosahovala výšky max. 155cm). Jedno z děvčat drželo v rukou zkřížených na hrudi bronzový křížek, původně upevněný na dřevěném kříži.
Vpravo byli pohřbeni čtyři dospělí, pravděpodobně tři ženy a zcela u zdi muž. U nich se zachovaly zbytky látky do které byly zabalení při vkládání do rakve.
Nejlépe zachovalou výbavu měla žena pohřbená ve spodní vrstvě. Měla v rukou bronzový křížek a navíc růženec. Na nohou měla malé střevíčky na dřevěném soustruženém podpatku.
Všichni zemřelí měli původně pod hlavou podušky vycpané hoblinami.
Rozměry krypty: šířka 3,44 m, délka 3,6 m, výška 2,84 m.
Vzhledem k poloze krypty v rámci kostela a také vzhledem k tomu, že byla stavěna současně s ním, bychom mohli usuzovat, že je zde pohřbena rodina jednoho z donátorů kostela.31
Zvony
Ke kostelu patří neodmyslitelně zvony. Nejsou nezbytným prvkem pro liturgické úkony, ale svolávají věřící na bohoslužby a oznamují čas.
Zprávu o kostelních zvonech podává Ř. J. Schiller v Domácím protokolu bučovické fary: ,,Na této zvonici je: Jeden zvon větší s nápisem:,,SLIT GEST TENTO ZWON ZA VROZENEHO PÁNA PANA IANA SSEMBERI CZERNOHORSKEHO SBOSKOWICZ ANABVCZOWICZ 1575“ Směrem k náměstí městečka: ,,Mistr Jan Konwarz obiwatela w miestie Wisskowie“ Výše jest napsáno: ,,Tento zwon slit gest za Waczlawa Krczmi richtarze a za Girzika Wankowiho toho czasu purmistra za aurzadu Pawla Pawlowiho a za Jana Gerpiri L. 1575“. Asi 20 centnéřů.
Druhý střední s nápisem: ,,Ke cti, chvále Pánu Bohu a Blahoslavené na nebi vzaté Panny Marie jest tento zvon za vysoce učeného kněze, pana Adama Aloisiusa Tačina skrze Davida Jakuba Strakstaza v městě Brně přelíván léta 1659.“ Centnéře asi 4. Třetí menší s nápisem: Kateřina 1549 /?/. 1,5 centnéře.“ 1 centnéř = 100 liber, 1 libra vídeňská měla 560 gramů a čítala 32 lotů.
Roku 1826 byly přistavěny ke chrámu 2 boční lodi. Na ně byly přeneseny dva zvony z bývalé zvonice v rohu hřbitova. Největší zvon z roku 1575. Prostřední zvon ,,poledňák“ je z r. 1843 a má nápis:,, Slit gest tento zwon za wysoce urozeneho Pana Waclawa Musyla faraře 1843.“ – Tři vypukliny: Ukřižovaný, sv. Václav, sv. Trojice korunuje Pannu Marii. Nejmenší zvon je z r. 1887.32
O osudu zvonů za první světové války nás informuje farní kronika: ,,Za světové války, kdy všechno mužstvo jen trochu schopné musilo na vojnu, byly k velké žalosti všech farníků posbírány zvony. Zvony sebrány ze všech přifařených obcí. Ponechán byl zvon v Mouřinově, jako starobylý, z roku 1699 a velký zvon v Bučovicích vážící 970 kg též pro starobylost, pochází z roku 1575. Ostatní umíráček na Žarošké kapli a dva kostelní vzaty. Než zvony rozbity, dal jsem jimi ještě naposled zazvonit. Bylo to v pravdě tklivé loučení, hlas jejich zněl truchlivě. Tehdy jsem pravil, toto se zvoní Rakousku umíráčkem. Za odevzdané zvony vyplatilo se za kg 4 K. Bučovské zvony vážily 454 kg.“
Pořízení zvonů v letech 1922 a 1926 – farní kronika: ,, Na věži zůstal jeden a sice ze tří bývalých, nejtěžší zvon vážící asi 10 q. Poněvadž stále jen jím se musilo zvonit pomýšlelo se na zbudování aspoň jednoho ještě zvonu. Zbylý zvon laděn v f. Aby se tedy harmonie zachovala třeba zvon do a, a c. Zbudován zatím c. Zvon pořídila firma Ad. Hillera vdova a syn v Brně. Zvon stál 14 964,7 korun.“
1926 Ke zvonu z r. 1575 toniny f1 a ke zvonu z roku 1922 od firmy Hiller v Brně zvon b1+1 objednán třetí zvon. Objednání a dozor nad ulitím svěřen chrámovému družstvu v Pelhřimově které svěřilo ulití firmě Manoušek v Brně. Zvon váží 490 kg.“
Po požáru v roce 1934 zhotoveny zvony nové. Farní kronika: ,,Zvony sice neshořely, ale spadly a rozbily se (úlomek zvonu z roku 1575 je v Muzeu Bučovice). Objednány od firmy Manoušek v Brně Husovicích za vědomí chrámového mužstva.
Zvon největší váží 1018 kg s obrazem ukřižovaného tak jak byl na starém zvonu z roku 1575. Nápis: Ulit za faráře Rašky 1934 ze zvonoviny starého zvonu, který při požáru 1934 23/7 pádem do věže se rozbil, ton f1.
Prostřední zvon 568 kg laděn as1. Obraz sv. Václav. Ulit za faráře Rašky 1934 po požárů 1934 23/7.
Nejmenší zvon, poledňák váží 395 kg, ton b1. obraz sv. František Seraf. Nápis: Ulit za faráře Rašky 1934 po požárů 23/7 1934. Stály 63318,90 K.“
- dubna 1942 v 8 hodin 15 minut rozhlaholily se naposledy na rozloučenou zvony, které měly být sundány. dopoledne toho dne bylo zřizováno ve věžích kostela potřebné lešení, v poledne již zvony nezvonily. Spouštění zvonů s věže trvalo asi ¾ hodiny. Těsně před ½ 19. hodině byl zvon ze západní věže bez srdce již na zemi. Váží 11 q (z roku 1934). Zvonu bylo použito pro válečné účely. Druhý zvon byl spuštěn 17. dubny 1942 s věže východní, vážil 5,5 q (z roku 1934). Oba zvony byly 17. dubna 1942 odvezeny. Dne 17. dubna se již zvonilo jen jedním zvonem (z roku 1934).
Tak tomu bylo až do roku 2000. Tehdy byly pořízeny dva nové zvony. Zhotovila je dílna Josefa Tkadlece v Halenkově u Vsetína.
Velký zvon, základní výšky g1, váha 687,5 kg. Výzdoba - Pod čepcem je ornamentový pás, pod ním je nápis Ulil Josef Tkadlec Halenkov 2000. Na protilehlé straně je znak Milenia + nápis: Kristus včera, dnes, navěky.
Bok je vyzdoben reliéfem svatých Cyrila a Metoděje, na protilehlé straně je nápis: Svatí Cyrile a Metoději, patroni Moravy, proste za nás. Zvon byl ulit ke cti a slávě boží, našich věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje z darů farníků a dobrodinců za faráře Maxmiliána Fila O. Praem.
Nápis na věnci – V ose pod reliéfem je umístěn nápis: Svatý Cyril a Metoděj.
Menší zvon, základní výšky c2, váha 242 kg. Výzdoba – Pod čepcem je ornamentový pás, pod ním je nápis: Ulil Josef Tkadlec Halenkov 2000. Na protilehlé straně je znak Milenia a nápis: Kristus včera, dnes, navěky.
Bok je vyzdoben reliéfem Panny Marie, na protilehlé straně je nápis: Panno Maria Nanebevzatá, oroduj za nás. Zvon věnovalo město Bučovice léta páně 2000.
Nápis na věnci – v ose pod reliéfem je umístěn nápis: Panno Maria, na protější straně: Bučovice léta páně 2000.
